Láska nás může překvapit.

"Ahoj!" pozdravila mě mamka s úsměvem.

"Nazdar." zabručel taťka, který ani nezvedl oči od novin. 

"Ahoj." odpověděl jsem. 

"Máš hlad?" zajímala se mamka. 

"A jakej! Máme něco dobrého?" 

"Přinesla jsem ty tmavý, křupavý housky, co ti tak chutnají. Mám ti je namazat arašídovým máslem?"

"Jestli se ti chce." Mamka se sice o mě moc nezajímala, ale když měla náladu, udělala pro mě první poslední. Asi se mi tím chtěla nějak odvděčit. A tak se zvedla a šla do kuchyně mi to připravit. Byla moc hodná a ochotná. Měl jsem ji rád!

"Děkuju!" zakřičel jsem za ní, aby mě slyšela.

Sedl jsem si vedle taťky na gauč a on odložil noviny.

"Tak co se děje?" podíval se na mě svýma ustaranýma očima a brýle si posunul na nos, aby mi lépe viděl do očí. To byl celý taťka. Vždy na mě poznal, když jsem se jim bál něco říct nebo jsem jim něco tajil. Byl v tom přeborník. Pro něj to sice byla výhoda, ale pro mě odjakživa nevýhoda. Nikdy jsem před nim nic neutajil. Ani svou první holku. Takže Lenku taky neutajím. Proč mě to jen nenapadlo dřív.

"Tati, jak to poznáš?" otázal jsem se napůl překvapeně.

"Máš divný hlas dneska. Třese se ti. A navíc z tebe cítím nějaký strach." 

Můj taťka byl policajt a taky vyslýchal různý zločince. A dělal to už několik let. Takže mě, svého syna, znal jako své boty. 

"Ach jo." vzdychl jsem. Někdy jsem si přál, aby nebyl policajt a já mohl mít taky svá tajemství. Jenže měl takovou výdrž, že klidně dokázal sedět a celý večer se na mě dívat skrz brejle. Znáte ten pohled. Byl nesnesitelný. A já mu vždy radši vše řekl. Potom jsem zjistil, že je lepší říct všechno hned a na rovinu, že si ušetřím trápení. Tak jsem se rozhodl, že jím to o mě a o Lence řeknu hned teď. Stejně by se to dověděli. 

"Tak už to vyklop, víš, že se to dozvím tak jako tak."

"No dobře." povolil jsem. Zrovna přišla mamka a podávala mi talířek s namazanou tmavou a čerstvou houskou. "Děkuju." zamumlal jsem.

"Tady Patrik nám chce něco říct."

"Tak tedy... S Lenkou jsme od dětství nejlepší kamarádi. To víte. No a už pár dní po sobě, tak koukáme a mě se Lenka hrozně líbí. No a já to už nevydržel se na ní jen tak koukat. Tak jsem jí prostě políbil no a ona se nebránila a myslím, že se jí taky líbím. Sice jsme si to neřekli, ale myslím, že spolu chodíme. Tak jen aby jste to věděli."

Oba mí rodiče koukali jak vyvoraný myši. Tohle asi nečekali.

"Ohh...." vzdychla mamka. "To je překvapení!"

"To tedy!" přitakal taťka. 

"No a už jsem vám to řekl, takže můžu jít ne?" usmál jsem se a už jsem se zvedal. Čekal jsem, že mě zastaví, ale nic takového se nestalo. Nechali mě jít. Vzal jsem si talíř s houskou a šel k sobě do pokoje.

V pokoji jsem jsem jedla housku a přemýšlel. Byl jsem šťastný. Když nezačali protestovat hned, jak jsem jim to řekl, tak s tím žádný problém nemají. To už jsem měl vyzkoušený. Už mi nic neřeknou. Takže pohoda. Ani se mi u toho netřásl hlas, když jsem jim to říkal. Ani moje slavná tréma se nedostavila. Stejně jsem si byl jist, že i kdyby měli protesty, tak by oba změnili názor, až bych jim řekl, že Lenky mamce to nevadí. 

Dojedl jsem housku a drobky z ní jsem smetl ze stolu na talířek a z něho od koše. Talířek jsem odložil na skříňku u dveří. Vždy když jsem tam ten talířek položil a za chvíli se tam podíval, už tam nebyl. Ale nebylo to kouzlo, jen moje mamka. Sebral jsem mobil, který ležel na posteli a nabíjel se. Odemkl jsem ho a najel do zpráv na Lenčin kontakt. Naklonil jsem mobil na stranu, aby se mi lépe psalo a začal jsem psát.

Když skončil, všiml jsem si, že zpráva je celkem dlouhá. Ale určitě Lenku potěší. Ještě jednou jsem si jí přečetl, jestli jsem na něco nezapomněl a po své kontrole, klikl na odeslat.

**********************

Sundala jsem si tepláky a vysvlékla z trička. Poté sundala spodní prádlo. Celá nahá jsem vlezla do sprchy a pustila horkou vodu. Namočila jsem si i vlasy, protože jsem si je chtěla umýt. Vypnula jsem vodu a sáhla po šamponu. Namydlila jsem si vlasy a napůl oslepená tou pěnou, jsem nahmatala sprchový gel. Byl tam poslední zbyteček. Akorát tak pro mě. Rozetřela jsem si ho po těle a pak znovu pustila voda a všechnu pěnu smyla. Ale ještě chvíli jsem tam tak stála pod horkou proudící vodou a své myšlenky nechala volně plynout. Pak jsem ale vodu vypnula a hmátla po suchém ručníku. Otřela jsem se s ním a poté jsem si jiným zabalila i vlasy. Počkám až trošku uschnou a potom si je vyfénuji a vyžehlím. Oblékla jsem se do čistého pyžama se zebrou a puntíkatými kalhoty. Mokrý ručník jsem dala na topení, zhasla jsem a šla do pokoje. 

Když jsem vlezla celá rozpařená z koupelny na studenou chodbu, zatřásla jsem se zimou. Už při prvním pohledu na mobil jsem uviděla, že mám esemesku. Doufala jsem, že od Páti. A doufala jsem správně. Psal mi, že jeho rodiče to, že jsme spolu, vzali dobře, I když byli hodně překvapení. Ale prej neví, jestli spolu chodíme nebo ne. Ale myslí si, že ano. 

Zvedla jsem hlavu. O tom jsem vůbec nepřemýšlela. Neřekli jsme si: Jo, budeme spolu chodit. Musíme to napravit. Opět jsem se podívala na mobil a přečetla konec té esemesky. Psal, že mu chybím a že by mě chtěl vidět. Usmála jsem se a klikla na tlačítko 'odpovědět'....